Hanebný pancharti

Navzdory tomu, že je Quentin Tarantino velkým zastáncem analogového kinofilmu a veškeré své celovečeráky točil právě na ten – a často je postprodukoval fotochemicky –, Hanebné pancharty sice točil na 35 mm, ale finišoval je v digitální přechodové kopii (DI), která měla 2k rozlišení. To je rozlišení, na jehož hodnotách se zastavil i master filmu. UHD prezentace je tedy upsamplována. I tak ale přináší výrazný upgrade oproti letitému Blučku. Vedle kvalitnější komprese na třívrstvém BD-100 disku je skok v rozlišení příslibem lepší kresby, která dokáže věrněji reprodukovat původní kinofilm jak po stránce detailů a jemného zrna, tak po stránce barevné a jasové reprodukce: díky HDR10 a HDR10+ disk vykresluje kompletní jasovou i barevnou škálu původního materiálu a prezentuje Hanebné pancharty v kvalitě, která předčí i tehdejší kinoprojekce.