Trilogie Hobit (4k, Prodloužené verze i Kinosestřihy)

Peter Jackson je tak trochu hračička, takže když dostal prakticky neomezený rozpočet k natočení Hobita, rozhodl se využít ho i k zajištění v té době nejmodernější záznamové techniky. Všechny tři díly Hobita proto vznikaly optikou digitálních kamer Red Epic, které zaznamenávaly hrubé materiály v 5k rozlišení.

Vzhledem k tomu, že celá trilogie obsahuje vysoko nad šest tisíc VFX záběrů, tedy záběrů s počítačově generovanými efekty, musel se následný master spokojit se 2k rozlišením, neboť renderování efektů ve 4k by bylo násobně dražší, technicky náročnější a samozřejmě by trvalo déle. I výsledný master se pak zastavil na 2k. Pro účely Ultra HD prezentace je tedy Hobit upsamplován. I tak se ale dá oproti původním edicím očekávat značné zlepšení kresby. Jednak materiál může využít drobného skoku v rozlišení mezi Full HD a 2k, jednak je profesionální upscale kvalitativně lepší, než by bylo upsamplování z Full HD, jednak mohou filmy těžit z modernějšího způsobu komprese v podobě HEVC, jednak se mohou filmy opřít o výhody rozšířeného barevného a jasového prostoru, tedy WCG a HDR. Obzlvášť od HDR se dá očekávat extrémní kvalitativní skok, neboť Peter Jackson je známý lpěním na práci s kontrasty, ostrými highlighty, dramatickým vyobrazením oblohy, či efektní práci se světlem všeobecně. To je něco, co může v HDR obzvlášť vyniknout. V domácích podmínkách prostě Hobit nikdy nevypadal tak dobře a po obrazové stránce vlastně předčí i většinu projekcí z času, kdy byl v kinech.

Pokud přemýšlíte, zda by se mohl Hobit na UHDBD objevit také v HFR, tedy vysoké snímkové frekvenci, pak nikoli. Hobit byl totiž točen ve 48fps, což je snímková frekvence, kterou formát UHDBD neumí, ba co hůře, neuměly by ji zobrazit ani televizory. Film je proto prezentován ve standardním 24fps.